Obec Občov - oficiální webové stránky obce Občov

Obec Občov - oficiální webové stránky obce Občov Obec Občov - letecký pohled na obec Občov Obec Občov - jarní odstíny zelené a žluté... Obec Občov - příjezdová cesta od Příbrami Obec Občov - panorama focené od Ovčárny Obec Občov - jarní odstíny zelené a žluté... Obec Občov - Pecovský rybník

Historie obce Občov

Obec Občov odvozuje svůj vznik a původ od dávného osamělého dvorce, vzniklého v neznámé době uprostřed světlého lesa dubového a bukového, ve kterémžto dvorci byly chovány ovce. Dokazují to staré písemné prameny, které pro název dvora znají tvar Ovčov, tudíž název po ovcích. Postupem doby a vlivem termínu „obec“ přešel pak název na tvar Občov, ustrnulý do dneška. Dvorec stával dle všech známek nejspíše asi na témže místě, kde stojí i dnes, a změnil se jen způsobem přebudování z dřevěného na zděný.

První doklad o existenci Občova je obsažen v žalobě pičínského plebána Jakuba ze 16. června 1357, ve které plebán Jakub žaluje u konsistoře na Mikuláše, převora augustiniánského kláštera na Ostrově (u sv. Dobrotivé), že mu po dobu dvou let, kdy kláštera zakoupil dvůr a vísku v Občově, zadržuje povinný desátek. Spor byl po patnácti letech ukončen převorovým prohlášením z 19. listopadu 1372, v kterém se převor a celý konvent zavázal, že bude plebánovi Jakubovi odvádět ročně sedm měr žita, v neúrodném roce pak stejné množství ječmene; plebán Jakub byl naproti tomu povinen starati se o spásu duší občovských usedlíků. Právo své prokázal Jakub nějakou knížkou, snad jakýmsi urbářem, který tehdy zřejmě existoval.

Další zpráva o Občově pochází z 18. března 1433, kdy Petr ze Suchodolu, odjinud též z Obořiště, vyznal před úředníky dvorskými, že jménem Petra ze Suchomasl a k ruce jeho koupil 10 kop gr. pražských méně 12 gr. platu ročního věčného na věnné zástavě v Občově, a to za 98 kop gr. praž. Ten plat prodal ihned slovutnému Zdeňkovi ze Stěžova za stejnou cenu a smlouvu si dal zapsati do desk zemských. Ale již 12. června 1437 se oznamuje, že Zdeněk ze Stěžova a Václav ze Skrýšova ve vsi Občově zemřeli a plat 10 gr. úroku stálého a věčného připadl panu králi jako odúmrť. Občovský statek a zmíněný desátek dal císař Zikmund Janovi řečenému Šafář z Kutné Hory tím právem, řádem, způsobem i obyčejem, jak jej měli Zdeněk i Václav. Královský majestát je datován 21. března 1437. Na statek činil si však nárok Petr ze Svojšína jménem Anny, dcery Václava ze Skrýšova, právě, že má k němu lepší právo než pan král. Jan Šafář z Kutné Hory hájil právo královo zápisem v deskách zemských, datovaném 3. října 1418, kdy Václav ze Skrýšova písemně doznal, že je dlužen 100 kop gr. Zdeňkovi ze Stěžova a Václavovi řečenému Mašák z Chraštic; kdyby nezaplatil, mají se oba jmenovaní uvázati ve statek občovský. Rovněž 8. července 1437 Jan ze Stěžova na místě Zdeňka, někdy otce svého, ujal se plným právem občovských dědin, totiž 10 kop gr. v závazku obsažených. Proti tomu se postavil Jan Šafář dokládaje, že Jan ze Stěžova ujal se po otcově smrti neprávem těch dědin, ježto dědiny připadly panu králi jako odúmrť a pak král je daroval jemu, Janovi. Nakonec 31. října 1437 rozhodli páni na soudu zemském, že právo k tomu má Anna po otci svém, a že ani panu králi, ani dědicům Zdeňkovým a Václavovi Mašákovi žádné právo odúmrtní nepatří. Petr ze Svojšína řečený Zmrzlík a Petr z Leňova dali za příznivý rozsudek památné.

Jan ze Stěžova však zřejmě neustoupil, neboť 11. července 1454 rozhodli zemští soudcové na žalobu Petra z Leňova proti Janovi ve věci sirotka Anny ze Skrýšova, že Jan byl přes panský nález zveden na občovské dědiny, za což byl odsouzen a vzat a vsazen do vězení v panskou kázeň.

Dne 5. ledna 1465 se oznamuje, že Jan Hrach z Občova zemřel, jehož statek a dědiny, totiž dvůr poplužní v Občově s poplužím, na kterém sídlí Petr Řešátko, s celým příslušenstvím a s rybníčkem pod tím dvorem připadly panu králi jako odúmrť.

Král Jiří z Poděbrad daroval to pak vše milostivě Přibíkovi ze Skorotína za věrné služby jeho – Občov tak připadl ke Skorotínu a s ním později ke statku pičínskému pánů Bechyňů.

Dne 5. května 1542 směnil Petr Vamberský z Rohatec na Otmicích a Libomyšli statek svůj otmičský a dvory v Libomyšli a Bavoryni za statek Karla ze Svárova na Hluboši, který měl Karel ze Svárova po otci svém Janovi a od bratří a sester svých, totiž tvrz Hluboš, vesnice Drahlín, Sádek a Bratkovice s mlýnem a pustou hutí železnou, v Občově pak dvůr kmetcí s platem, na kterém sedí Hronek, a doplatil Karlovi na tu směnu 400 kop gr. českých.

Po znovuzřízení shořelých desk zemských vtělil Václav starší Bechyně z Lažan a na Pičíně dne 4. května 1556 do nových desk zemských tvrz Skorotín se dvorem poplužním, v Lize ves celou s dvory kmetcími, ve Lhotě Německé dvory kmetcí s platem což tu měl a v Občově dvůr poplužní s poplužím a dvory kmetcí, jelikož po prvotním zápisu před shořením desk zemských majetek tento léta zemská beze všech odporů a naříkání vydržel. Kdy však je získal, není známo. Občov pak zůstával trvale v držení vladyckého rodu Bechyňovského sezením na Pičíně, až 16. října 1612 prodala Judita Bechyňová z Předenic Oldřichovi Bechyňovi z Lažan a manželce jeho Anně Kokořovcové z Kokořova tvrz a ves Trhové Dušníky, ves Občov, ves Lihu a ves Německou Lhotu, což tu měla, jak to držíval manžel její Václav mladší Bechyně, a to za 27.000 kop míš.

Další osudy Občova splývají pak již trvale s historií dušnickou, jak bylo o ní pojednáno v příslušné stati dušnické.

V seznamu poddaných dušnického statku z 19. dubna 1651 vyznal pan Vladislav Chlumčanský z Přestavl a Chlumčan na Stětově, že v Občově žijí tito jeho poddaní.

Šimon Míka sedlák, stár 70 let, manželka jeho Ludmila (40 let), syn Tomáš (19 let) a dcera Mariána (12 let);

Václav Kotek chalupník (60 let) s manželkou Markétou (50 let), syn Matěj (25 let) a jeho manželka Kateřina (23 roky);

na krčmě byl usazen cizopanský poddaný Jan Šafránek krčmář (55 let) s manželkou Annou (50 let) a synem Václavem (25 let) a manželkou téhož Kateřinou (21 let).

Vedle nich zde žil i chalupník Jindra neuvedeného příjmení (30 let) s manželkou Kateřinou (19 let), avšak jen jako podruh a nadto poddaný suchodolský.